Aktuality ze světa měření radonu a protiradnových patření

Radon a „bílá“ vana

Setkáváme se s problémem skloubení „bílé“ vany s protiradonovými opatřeními. Pro projektanta je „bílá“ vana vyřešení problémů s vodou a je překvapený, že nemá vyřešený i radon. Nejsme tak teoreticky fundovaní, abychom mohli v této problematice vystupovat jako autorita, uvádíme tedy jen naše postřehy (a domněnky). Betonová konstrukce byla vždy považovaná za prostupnou pro radon (je porézní). Molekula vody je mnohem větší než molekula radonu. To co je bariéra pro vodu, nemusí bít bariérou pro radon. Setkáváme se tedy s případy, kdy z důvodu protiradonové ochrany je bílá vana opatřená izolací. Pro bytové domy či nákupní centra s garážemi (nebo jinými nebytovými prostory) v suterénu přináší ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží elegantní řešení:
v článku 5.1.6., je uvedeno: jako protiradonové opatření postačí bílá vana, pokud jsou splněny následující požadavky: 1) V kontaktním podlaží bude spolehlivá výměna vzduchu podle 6.6, tj. přirozené větrání průduchy do stran a odvod trubkou nad střechu. 2) Stropní konstrukce bude alespoň ve 3 stupni těsnosti s utěsněnými prostupy. 3) Vstupy do kontaktního podlaží z ostatních podlaží se opatří dveřmi v těsném provedení a s automatickým zavíráním.

NapsalFrantišek Popp

Revize ČSN 73 0601

Od listopadu 2019 platí revidovaná ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží.

Přináší některé (podstatné)změny v navrhování protiradonových opatření. Jde zejména o:

– protiradonová opatření se u nových staveb volí podle typu stavby, nikoliv podle radonového indexu stavby, jako tomu bylo doposud. Radonový index pozemku určený při měření se upraví o vliv umístění stavby, její rozměry a geologii. Nově dostaneme radonový index stavby, se kterým se dále pracuje.

– nově byly do normy zařazeny požadavky na ochranu proti radonu při změně stávajících staveb. Norma uvádí, o kolik % mohou navržená opatření snížit OAR ve stavbě. To lze bohužel použít jen u malého počtu rekonstrukcí. Většinou totiž nedokážeme ve stavbě změřit úroveň OAR a těžko se odhadují důsledky dalších zásahů, jako je třeba výměna oken a zateplení. Lze to použít tam, kde je objekt užíván a budou se pouze provádět ozdravná protiradonová opatření. Na druhé straně je to ukázka účinnosti jednotlivých protiradonových opatření.

– protiradonová opatření se navrhují na tzv. návrhové hodnoty pro objemovou aktivitu radonu (OAR) ve stavbě a intenzitu větrání. Nově jsou stavby rozděleny na stavby s intenzitou větrání do 0,6 h-1 a na stavby s vyšším větráním. Připouští i návrh na přísnější hodnoty, než vyžaduje vyhláška (300 Bq/m3). Doporučujeme nesnižovat návrhové hodnoty pod 200 Bq/m3. Nižší hodnoty by při jejich vyžadování při kolaudaci mohly působit zbytečné potíže. Pro měřící firmy by byly na téměř pod hranicí měřitelnosti a výsledky by mohly být s velkou chybou, špatně by se rozhodovalo o splnění požadavků.

– zcela změněn byl postup pro dimenzování protiradonové izolace. Norma jde na ruku výrobcům izolací, kteří chtěli říkat, na jaký radonový index je jejich izolace vhoná. Nově se bere radonový odporu izolace, který musí být větší než minimální radonový odpor, jehož hodnoty se buď vypočítají, nebo převezmou z tabulky, ale pro radonový index stavby.

– výrazně přepracovány byly kapitoly o stavbách s nuceným větráním pobytového prostoru. Nově jsou řešeny i stavby s bílou vanou pro nepobytové prostory.

Souhrně lze říci, že revidovaná ČSN mění projekční praxi a zavádí některé nové pohledy na protiradonová opatření.

Napsalsuperspravce

Nebezpečný detail

Ve snaze snížit tepelný únik stavby se poměrně často setkáváme se zateplením soklu, které je zataženo pod úroveň upraveného terénu. Nechtě tak vzniká detail, kterým může dojít k transportu radonu do objektu.

Radon je v zemi v koncentracích řádově 105 Bq/m3 a pokud je pod extrudovaným polystyrénem je ponechána dutina (nalepení na „buchty“) a izolace základu (proti vlhkosti a radonu) je ukončena zároveň se základem, nebo ohnutá dolu po základu Může dojít k transportu radonu do dutin cihel. U zdiva z broušených cihel jsou dutiny celé stěny propojeny a k průniku radonu pak stačí jakýkoliv průraz do stěny. Stačí však i difuse přes stěnu zdiva a vnitřní omítku.

Stejná chyba je v podkladu pro navrhování 13 od Wienerbergera v odstavci 14/23. Podobná situace vzniká i při průniku radonu pod zateplení, protože současné zdivo je bez maltování svislých spar.

Nejde o teoretickou možnost, ale o námi prakticky ověřený případ.

Protiradonová izolace

má stanovený součinitel difuze radonu
má stanovený způsob provedení spoje a jeho součinitel difuse
má dostatečnou životnost
má odolnost proti korozi

Z praktických důvodů je vhodné, když protiradonová izolace má tažnost

nopových fólií (problemazický spoj)
asfaltových pásů s kovovou vložkou jako jediné izolace (tedy FoAlBitu)

Letitými zkušenostmi volíme pro protiradonové izolace Polyelast, nově stejný Elastard 15 (tedy izolaci z modifikovaného asfaltu s vložkou z polyesterového rouna).

Tuto izolaci jsem schopni dodat (příznivá cena), nebo se zárukou položit.

Provětraná podlaha

Norma ČSN 73 0601 požaduje jako ochranu proti vysokému radonovému indexu provedení všech kontaktních konstrukcí v 1.kategorii těsnosti. Pokud radonový index pozemku přesáhne:

200 kBq/m3 při nízké propustnosti podloží pro půdní plyny
140 kBq/m3 při střední propustnosti podloží pro půdní plyny
60 kBq/m3 při vysoké propustnosti podloží pro půdní plyny

Je třeba k výše uvedené kontaktní konstrukci doplnit větrací systém podloží pod objektem. Ten sestává z provětrané vrstvy (nejčastěji štěrková vrstva tloušťky alespoň 20 cm frakce 16/32), sběrného potrubí (děrované flexibilní trubky ve štěrkové vrstvě) a odvětrání plynotěsnou trubkou nad střechu. (Podrobněji popsáno v dalším příspěvku).

Méně známé jsou ustanovení normy, které stejnou úpravu požadují pokud je pod objektem vytvořena drenážní vrstva s vysokou propustností (tedy např.štěrková vrstva), nebo je-li součástí kontaktní konstrukce podlahové vytápění. To je dnes velice častý případ. Jde o požadavek normy, dosud nemáme poznatek, že by absence větracího systému v kombinaci s podlahovým vytápěním byla důvodem zvýšeného OAR při kolaudačním měření.

Opatření stavby ventilační vrstvou není nákladná záležitost, v případě potíží s radonem je to obrovská výhoda.

Provětraná podlaha – realizace v nové stavbě

Dle ČSN 73 0601 sestává z:

odsávacího potrubí, které se ukládá do štěrkové drenážní vrstvy (mocné minimálně 15 mm). Umisťuje se pod celý objekt. Vzdálenost jednotlivých větví má být 2-4 m. Většinou se volí perforovaná plastová trubka (husí krk) průměru 80-100 mm, pokud je odtah zajišťován ventilátorem postačí 50-70 mm.

propojovací části. Jde o vodorovný díl spojující jednotlivé smyčky, nebo paprsky odsávacího potrubí. Na obrázku je jedna z mnoha možností provedení, na první odbočce je ukázka napojení odsávacího potrubí – husí krk. Do T kusu se napojuje odsávací potrubí.

odsávacího potrubí. Odvádí vzduch z propojovací části, nejlépe nad střechu objektu. Podtlak je zajišťován výškou potrubí (komínový efekt), nebo pomocí ventilátoru. Pokud odsávací potrubí prochází vnitřní částí domu je třeba jej provést plynotěsně. Většinou volíme novodurovou trubku průměru 150-200 mm. Při použití ventilátoru postačí 80-25 mm. Nad střechou opatříme potrubí ventilační hlavicí.

Jako negativní důsledek je třeba uvést, že systém může přispívat k vysoušení podloží